Laskavé štěstí posvátné,
a pocit domova,
když člověk přemýšlením bohatne,
v něm skladba houslová
zvučí mu duši spolu s leskem hvězd,
to vločka do tváře ho láskou bodá,
on nechá je svůj pohled svést,
a štěstí milovat se poddá,
bude chtít znova
jako dítě tančit bosý
při letním slunovratu, v lese, v kapkách rosy,
milovat rodiče a čistý vzduch,
být něžně protivný
a poučení hluch.
A zdravit malé radosti.
Být zdráv a vesel z pochopení,
a vidět všechno krásné,
vidět, co osvětleno není,
co v duších bledých hasne.
Teď člověk uzavírá roku kruh,
zahrada vzpomínek mu rozkvétá,
přichází z budoucnosti duch,
ta modlitba vše proplétá.
Teď sníh. A ticho.
A v rukou třímá tajemství.
Jen Světlo řeklo –
Ještě nenadešel čas.
Zdroj: Pinterest