Je čas

Jsi kapka rosy,

jsi vůně lesa,

jsi malý chlapec bosý

co do tmy křesá

ať člověk plesá

nad každým novým dnem

a srdce jeho otvírá se.

Ať skutkem je,

co dosud bylo snem,

ať nikdy nepřestane

divit se Tvé kráse.

Jsi pondělí,

i obloha šedivá,

jsi pocit, když se osmělí

oslovit muže dívka citlivá,

však mnoho k tomu nezbývá.

Jsi žert i humorista,

jsi ty nejvážnější chvíle,

obydlíš kterákoliv místa,

i věty moje rozpustilé.

Jsi barva zelená,

i hloubky oceánu,

myšlenka jemná, schoulená

v tom zvláštním tichu k ránu,

kdy vstanu

a poděkuji zas

za svatou chvíli Pánu

a za tu spoustu nepatrných krás.

Je čas.

Uvidět tmu a vybrat si v ní nezůstat.

Vybrat si Světlo a žít s ním bez výhrad.