Pomíjivé kousky zlata

poskládané z bláta,

svatá nebude Ti nikdy zem,

když po ní chodíš utrápen,

zmámen vírou malou,

vůlí vlastní slabou,

tmou bez omluvy,

i když šíleně to bolí,

v roli bez pokory

ubíráš.

 

Ubíráš sebe,

přehlížíš rumělkové nebe,

zebe Tě u srdce

prudce.

Ruce jsou koruny intelektu,

ty srkáš z nákladného sektu,

na rtu lacině výmluva chabá,

že okolní svět je ta zrada,

pravá

láska chybí Ti.

 

Chybí mít víru,

že odpustit lze každou vinu,

ne klukovinu, leč vážné provinění,

co člověk člověku už dlužen není,

co mění v prominutí sobě.

Teď. Nikoliv až hrobě.

V době žití

není zbytí

zříti sílu v činu.

 

Řeklo se Buď a vznikla nebesa,

stvoření jásá,

neklesá.

Svět vzniká z rozhodnutí,

ze slova,

ani Tvé bytí není náhoda.

⭕️

rope walking, lean against wind, provazochodec

Everything You Can Imagine is Real. Facebook [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://www.facebook.com/photo/?fbid=408968182520394&set=a.361785283905351

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *