Yule

Den roku nejtemnější jest,

po ohni z dřeva přišla zvěst

že povstalo dnes z podsvětí –

světlo, co ve svém stínu vzápětí zpečetí do kruhu věčna,

že žít je třeba!

Bůh Slunce dnes se narodil

k obnově světla malý díl

jsou stuha nachová a jehličnany

slavící zrod ten neuznaný z Bohyně trojné panny,

že v kole času žít je třeba!

Den roku nejtemnější.

Cesmína s dubem bojuje.

Kdo vyhrává? Kdo prohraje?

Ten z nich, kdo pro Lásku se dal, z vůle je Ducha nový král.

Však žít je třeba dál.

Noc dneska do temnoty vrcholí

v magicky mocném soukolí.

Ve světle temna nekonečná

v ořeších moudrost sladce věčná, pod slupkou tvrdou ukrývá

temnotu, zmar i pomíjení,

věštění, přemítání, zření.

Věk nový za temna se začíná,

pivo i víno, zvěřina,

pentagram v jablku dnes zaklíná

že život běží, nepočká,

že nenastane otočka.

Že

žít je třeba!