Modré iluze

Modré iluze

třepotají křídly

mezi listím,

které nevidíš.

 

Je plachá,

Tvoje inspirace.

Za zrcadlem.

Když se díváš,

ztrácí se

jak ranní pára

nad lesem.

 

“Proč mě hledáš,”

zeptala se něžně.

Chci Tě vdechnout,

ale naplní mě údiv toliko.

Chci Tě chytit,

ale ty se ztrácíš.

Jako vzrušující sen.

 

Sen pomíjí.

A přece tepe životem.

Představa žije v mezi

zeleného háje z mechu

nakreslené myslí.

Tam přebývá,

co vídáš za svými zády

a stavíš z toho budoucnost.

 

Nehledej mě!

Žiji v mžiku oka.

Nebyla jsem.

A nebudu.

Tvá nikdy.

Přesto Ti patřím.

Zcela.

Jsme jedno.

Ty a já.

Navždy.

Zdroj fotek: Pinterest