Dušičkový tribute

Jan Šplíchal, Z cyklu Krajiny, 1974. Zdroj: Wikipedie

Jan Šplíchal, Z cyklu Krajiny, 1974. Zdroj: Wikipedie

 

Mrtví živí

Vidím Tě z hloubi – 

kus hmoty na dně podstaty.

Bývala šperkem světské chlouby,

dnes kolem ryjí lopaty.

S životem prosáknutým dogmaty

z výšky svých tužeb hledím

do zahrad ozdobených poupaty,

bolestnou krásou trpím.


Dívám se shora,

do hloubky nesmírného nadhledu,

na zmrtvělého tvora,

do očí plných rozhledu.

Já za ruku Tě provedu

v nebeském našem dialogu.

Do síně poznání Tě uvedu,

čas přišel – sebrat života Ti drogu.


Hmyz kolem lítá, nářek a křik,

ba ne, je chladno, nastal klid,

poznání přišlo rychle, jak šípu dřík

a živou bytost bys tu nezahlíd.

Jen havran tiše na lože Ti vlít,

do masa v břiše klove bezhlavě.

Ve světech obou navždy bude dlít,

za vstup se platí – sladce, lepkavě.


Vidím Tě z hloubi, dívám se shora,

tajemství začátek v krvavé větě.

Život je bytí metafora,

vždycky se vzbudíš – jen dnes už v jiném světě.

Ilustrace od Stephena Gammela z knihy Scary Stories to Tell in the Dark. Zdroj: Pinterest

Ilustrace od Stephena Gammela z knihy Scary Stories to Tell in the Dark. Zdroj: Pinterest